Československý / Český spisovatel
Historie podniku
Jedno z nejvýznamnějších československých nakladatelství vzniklo roku 1949 sloučením firem František Borový, František Topič, Nakladatelské družstvo Máje a Evropský literární klub (ELK). Sídlilo v Topičově domě na Národní třídě v Praze a soustředilo se na vydávání klasické i současné české tvorby a v menší míře i na překladovou literaturu. V letech 1949–1956 řídil podnik Václav Řezáč, po jeho smrti se vedení podniku ujal Ladislav Fikar. Zvláště jeho zásluhou se podařilo v nakladatelství soustředit výrazné osobnosti – mj. zde působili Vítězslav Kocourek nebo Adolf Branald.
Chod nakladatelství, jehož některé ediční záměry se koncem padesátých let částečně odchýlily od dobových kulturně-politických norem, ovlivnil mocenský zásah na počátku roku 1959. Odvolán byl ředitel Ladislav Fikar i šéfredaktor Vítězslav Kocourek, propuštěni byli redaktoři Jan Grossman, Josef Hiršal a Kamil Bednář; na vlastní žádost odešel vedoucí redakce soudobé prózy Adolf Branald. Nové vedení připravilo okamžité změny v aktuálních edičních plánech i v koncepci jednotlivých edic. Navzdory těmto zásahům i postupně se rozvíjející konkurenci si však nakladatelství udrželo v oblasti české literatury dominantní postavení i během šedesátých let a vydalo řadu stěžejních děl. Další vývoj nakladatelství ovlivnil nástup normalizace. K 1. dubnu 1970 byl podnik převeden pod Český literární fond a jeho řízením byl pověřen Ivan Skála. V důsledku stranické kulturní politiky, aktivně prosazované novým vedením nakladatelství, ztratili mnozí dosud čtenářsky nejžádanější spisovatelé možnost veřejně vystupovat a publikovat, což nadlouho poznamenalo uměleckou úroveň zejména novinkových edic.
V roce 1993 po rozpadu Československa změnilo nakladatelství svůj název na Český spisovatel. V důsledku restitucí přišla firma o své tradiční sídlo v pražském Topičově domě i o nakladatelské prodejny v Praze a Brně a přestěhovala se do budovy Státního pedagogického nakladatelství v Ostrovní ulici. Tíživou situaci nevyřešila ani výměna vedení v roce 1995. Český literární fond, jehož sídlo v ulici Pod nuselskými schody bylo poslední adresou nakladatelství, v roce 1996 oznámil záměr nakladatelství prodat a v průběhu roku 1997 Český spisovatel ukončil svou činnost. Mezi nejznámější edice patřily Spirála, Slunovrat, Klub přátel poezie, Zlatý klíček, Klenotnice, Knihovna české prózy. Vycházela zde i řada literárních časopisů (Host do domu, Tvář). Celkem vyšlo v nakladatelství okolo 6500 titulů.
Angelika v Československém spisovateli
O vůbec první vydání Angeliky v českém jazyce se zasloužilo nakladatelství Československý spisovatel. Román vycházel v letech 1991-1996 podle francouzské série vydané nakladatelstvím Opera Mundi v letech 1956-1989. Překlad všech třinácti dílů obstarala Hana Müllerová, obálky silně inspirované filmovými motivy namaloval Pavel Hrach. Knihy nejsou ilustrované. První tři díly vyšly jako brožované a rozdělené do dvou částí, ostatní knihy vydané po roce 1993, kdy nakladatelství změnilo svůj název na Český spisovatel, byly vázané a s různě barevnými deskami. Ačkoliv jsou texty zkrácené a upravené, jedná se prozatím o jediné kompletní vydání Angeliky v českém jazyce.
Použitá literatura:
- PŘIBÁŇ, Michal. Slovník české literatury po roce 1945 : Československý spisovatel (online). (Cit. 25.1. 2011). Dostupné z : www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1635
- Národní knihovna České republiky. Česká národní bibliografie [online databáze]. Praha : Národní knihovna České republiky, c2004 [cit. 24.1. 2011]. Dostupný z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=cnb.
(Autor článku - Zatinka, vytvořeno dne 25.1. 2011)


















