Místa natáčení

Většina scén z pětidílné série o Angelice se natáčela ve Francii v oblastech Burgundska a Ile de France (okolí Paříže), dále na zámku Versailles a ve studiích filmových společností Cinecittà (Itálie) a Studios de Boulogne (Francie). Scény odehrávající se v Alžíru se pak natáčely v tuniské vesnici Sidi Bou Said s krásným výhledem na moře, v amfiteátru El Jem či Monastiru.

» Vzhledem k velkému množství map omluvte prosím sníženou rychlost načítání této stránky.

Abbaye de Fontenay

Monumentální komplex opatství mnichu cisterciáků se nachází nedaleko městečka Montbard, přibližně 62 km severozápadně od Dijonu. Založil ho v roce 1118 reformátor svatý Bernard. Největšího rozkvětu dosáhlo zdejší církevní společenství ve dvanáctém až patnáctém století. Po Francouzské revoluci byl klášter využíván jako továrna na výrobu papíru. V roce 1906 odkoupili celé opatství bratři Aynardovi, kteří zrušili moderní budovy papíren a celý areál zrekonstruovali do své původní středověké podoby. O roku 1981 je opatství zařazeno mezi světové dědictví UNESCO. Prohlídky je možno absolvovat celoročně. Oficiální stránky opatství - www.abbayedefontenay.com.

V Markýze andělů představuje:

• klášter v Poitiers, kde Angelika strávila část svého mládí
• zámecký park v Toulouse, kde manželé Peyracovi leží na lehátkách u bazénu a dovídají se o návštěvě krále

Zobrazit místo Abbaye de Fontenay na větší mapě

Zámek Marigny-le-Cahouët

Opevněný dům se čtyřmi nárožními věžemi, obklopený vodním příkopem s padacím mostem, se nachází přibližně 63 km severozápadně od Dijonu v oblasti Burgundska. Byl postaven ve dvanáctém století, v šestnáctém století byl přestavěn. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a tak si lze stavbu prohlédnout pouze zvenčí. Zámek byl v minulosti oblíbeným místem filmařů, natáčel se zde např. Borderieho film Tři mušketýři (1961) s Gérardem Barrayem v hlavní roli.

V Markýze andělů představuje:

• venkovský zámek a statek Monteloup, kde se Angelika narodila a kde se vdávala.

Zobrazit místo Marigny-le-Cahouët na větší mapě

Château de Tanlay

Nádherný renesanční zámek ze 16. století byl vybudován na základech středověké tvrze. Hlavní budova má dvě křídla a dvě věže, celý komplex je obklopen vodními příkopy. V dobách hugenotských válek se tu ukrývali obávaní protestanti. Zámek se nachází ve vzdálenosti 9 km od středověkého města Tonnerre, spadajícího do oblasti Burgundska a je přístupný veřejnosti. Webové stránky zámku Tanlay - www.chateaux-france.com/tanlay (kliknutím na symbol lidského oka získáte informace o otevírací době a ceně vstupnéhp).

V Markýze andělů představuje:

• toulouský zámek hraběte Joffreye de Peyrac při pohledu zvenčí (Angelika přijíždí s d'Andijosem na zámek; švýcarský uprchlík hledá úkryt před inkvizicí)

Zvětšit mapu

Château d'Esclimont

Renesanční zámek, který dnes slouží jako luxusní hotel, se nachází nedaleko Paříže uprostřed rozlehlého, památkově chráněného parku. Vyrostl na základech starého hradu z 10. století, z něhož dnes zůstala zachována pouze hlavní věž. V roce 1543 nechal zámek nově zřídit kanovník a tourský arcibiskup Etienne du Ponchet. V sedmnáctém a osmnáctém století patřil zámek rodině Bullion, která ho přestavěla a zmodernizovala. Stavba následně připadla rodině Montmorency-Laval. V roce 1807 se novým majitelem zámku stala rodina La Rochefoucauld, které toto sídlo patřilo až do roku 1968. Webové stránky - www.grandesetapes.fr.

Vznikly zde následující záběry:

• Angelika pobývá na zámku de Plessis-Bellière, kde si ji šlechta dobírá pro její prosté šaty (Markýza andělů)
• Angelika kupuje zámek de Plessis-Bellière a prosí Molinese, aby o tom neříkal Filipovi (Báječná Angelika)
• úvodní titulky k filmu Angelika a král - Angelika jede na koni a zastavuje u mostu

Zvětšit mapu

Château de Chantilly

Jeden z nejnavštěvovanějších zámků Francie se nachází necelých 40 km severně od Paříže. Byl postaven na základech středověké kamenné pevnosti. V patnáctém století přešel do vlastnictví rodu Montmorency a brzy nato byl přestavěn a rozšířen. V polovině sedmnáctého století získala zámek rodina Condé. Koncem osmnáctého století byl zámek zabaven francouzskými revolucionáři a celý areál včetně mobiliáře a uměleckých předmětů byl prohlášen za národní majetek. O dva roky později jej vyplenily a zničily tehdejší národní gardy. Hlavní křídlo bylo téměř srovnáno se zemí, zahrada zdevastována, olověné sochy roztaveny na kulky a zámek sloužil jeden čas jako vězení. Z původních staveb zůstalo nepoškozeno jen jedno z křídel, tzv. Malý zámek, a reprezentativní stavba stájí architekta Jeana Auberta, která za revoluce sloužila k armádním účelům. Po smrti posledního majitele z rodu Bourbon-Condé přešel zámek do rukou vévody d´Aumale. Ten musel v revolučním roce 1848 opustit Francii. Během exilu shromáždil velké množství obrazů, soch, porcelánu a dalších uměleckých předmětů. V letech 1876 až 1882 nechal d´Aumale znovu postavit chybějící křídlo. Krátce po dokončení v roce 1886 odkázal všechny své sbírky spolu s celým zámkem a zahradami Francouzskému institutu (Institut de France). Zámek je přístupný veřejnosti každý den kromě úterý. Oficiální stránky zámku - www.chateaudechantilly.com.

V Angelice a králi představuje:

• zámek Saint-Germain-en-Laye, kde občas pobýval dvůr Ludvíka XIV. Spatřit ho můžeme na začátku filmu, kdy markýza přijíždí ke králi, který jí chce svěřit jisté diplomatické poslání

Zvětšit mapu

Katedrála Notre-Dame de Senlis a hrad v Senlis

Město Senlis, charakteristické úzkými dlážděnými uličkami, se nachází asi 40 km severně od Paříže. Jeho nejvýznamnější památka, katedrála Notre-Dame de Senlis, byla otevřena v roce 1153. V roce 1504 chrám vyhořel a katedrála musela být částečně postavena znovu. Bývalý královský hrad Royal, který se nachází v těsném sousedství katedrály Notre-Dame, byl postaven ve dvanáctém století za vlády Ludvíka VI. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky kaple a masivní věž, která sloužila jako hladomorna. Oficiální stránky města Senlis - www.ville-senlis.fr.

V Angelice a králi představuje:

• náměstí v Suresnes, kde se konala poprava za účasti perského vyslance Bachtiary Beye
• Peyracův palác Beautreillis s podzemní chodbou, která vede na hřbitov neviňátek

Zvětšit mapu

Château de Versailles

Kdysi skvostná rezidence francouzských králů se nachází asi 20 km jihozápadně od Paříže. Za vlády Ludvíka XIII. v sedmnáctém století zde stával feudální zámeček. Král, který sem vyjížděl s oblibou na lov, tu často zůstával na noc a proto se roku 1631 rozhodl pozemek koupit a vybudovat královské sídlo. Stavby se po jeho smrti ujal syn Ludvík XIV., který lovecký zámeček přestavěl v jednu z nejskvělejších barokních památek na světě. Práce trvaly více než padesát let a většinu času na ně dohlížel sám Ludvík XIV. V roce 1685 tu například pracovalo 36.000 tisíc dělníků a 6.000 koní. Král Slunce se rád obklopoval množstvím dvořanů, přes den tu bylo až 20.000 osob. Na dvůr se sjížděli četní šlechtici, na denním pořádku byly hostiny, hony a jiné slavnosti. Situace se změnila po smrti Ludvíka XIV. v roce 1715. Jeho nástupce byl ještě dítě a v době, kdy za něho vládl regent Filip Orleánský, začala sláva Versailles upadat. Po vypuknutí Velké francouzské revoluce se na podzim roku 1789 královská rodina odstěhovala do Paříže a v zámku žádný francouzský král již nikdy více nepobýval. Nábytek a zařízení zámku bylo rozprodáno a královské sbírky převezeny do Louvru. V období vlády Napoleona I. a později Ludvíka XVIII. opuštěný zámek stále více chátral a uvažovalo se o jeho zbourání. Zachránil ho Ludvík Filip, který ho přeměnil na muzeum věnované "Veškeré slávě Francie". K uvedení do původního stavu a celkovému zvelebení Versailles došlo až po první světové válce díky americkému mecenáši J.D. Rockefellerovi. Oficiální stránky zámku Versailles - www.chateauversailles.fr.

Vznikly zde následující záběry:

• Filip představuje Angeliku králi a žádá ho o její ruku (Báječná Angelika)
• Angelika je pozvána na procházku zahradami a povídá si s madam de Montespan (Angelika a král)

Zvětšit mapu

Monastir (Tunisko)

Monastir je jedním z nejznámějších tuniských městeček. Zavděčí se jak návštěvníkům hledajícím krásné písčité pláže, tak i turistům, kteří mají zájem prohlédnout si historické památky. Nejstarší z těchto památek je bezesporu Ribat, islámský klášter z konce osmého století, který sloužil jak k modlitbám a meditacím, tak i k vojenským účelům a ochraně země. Pro nás je Ribat zajímavý tím, že se v jeho okolí natáčelo mnoho exteriérů z filmu Angelika a sultán.

V Angelice a sultánovi představuje:

• Mykény, kde Mulaj al Rašíd držel Angeliku jako svou zajatkyni a odkud poté spolu s Colinem Paturelem uprchla

Zvětšit mapu

Sidi Bou Said (Tunisko)

Sidi Bou Said je předměstí Tunisu, rozprostírající se na skále s výhledem na Středozemní moře a Tuniský záliv. Vzniklo ve třináctém století a jméno dostalo po muslimském světci, který zde v té době zemřel. V šestnáctém století sem přišli Španělé a krátce po nich muslimové vypovězení z Andalusie. Umělecký sloh, který přinesli, je pro Sidi Bou Said charakteristický dodnes. Typická je i oblíbená muslimská barva - modrá a bílá. Na začátku dvacátého století se městečko stalo oblíbeným místem francouzského šlechtice, barona z Erlangenu. Filmařům posloužilo zejména turisty přeplněné tržiště, malé náměstíčko, kterému vévodí proslulá kavárna Café des Nattes či palác barona z Erlangenu.

Ve filmech představuje:

• trh s otroky v Candii, kam byla Angelika dopravena markýzem d'Esrainvillem (Nezkrotná Angelika)
• sídlo Rescatora s výhledem na moře, kde se Angelika setkává se svým manželem (Nezkrotná Angelika)
• uličku se vchodem do paláce tureckého vyslance, který poskytl azyl Rescatorovi (Angelika a sultán)
• Mykény, kde byla Angelika v zajetí sultána Mulaje al Rašída (Angelika a sultán)

Zvětšit mapu

Amfiteátr El Jem (Tunisko)

Koloseum bylo postaveno kolem roku 230 n.l. císařem Gordiánem a dnes je největším a nejzachovalejším koloseem v římském světě. Amfiteátr mohl pojmout až 40.000 diváků. Během staletí bylo koloseum útočištěm rebelů a prý se tu opevnila se svými věrnými berberská královna Kahena, když v sedmém století bránila svou zemi proti Arabům. V roce 1980 byly dokončeny restaurátorské práce a koloseum dnes slouží jako přírodní scéna, kde se odehrávají koncerty vážné hudby. Koloseum je přístupné za čtyři denáry (asi 80 Kč). Natáčel se tu megafilm Gladiátor.

V Angelice a sultánovi představuje:

• arénu, kde Colin Paturel zvítězil nad tygrem a kde mykénský král poprvé spatřil Angeliku

Zvětšit mapu