Sami Frey

Bachtiary Bej (Angelika a král)

Charismatický francouzský herec Sami Frey, vlastním jménem Samuel Frei, se narodil 13. října 1937 v Paříži. Herectví studoval u Reného Simona a jako devatenáctiletý debutoval ve filmu, kde na sebe upozornil rolí začínajícího dirigenta Gilberta Telliera v kriminálním dramatu Pravda.

Od poloviny 50. let působil na divadle, kde se představil mj. v hrách Josého André Lacourta Maturitní rok, Bertolda Brechta V houštinách měst, Paula Claudela Saténový střevíček a Jeana Racina Berenika. V letech 1966-1968 byl členem souboru Clauda Régyho Théâle;tre-Antoine, na jehož scéně hrál v klasickém repertoáru i v dílech moderních autorů. Během 60. let spolupracoval s řadou významných francouzských režisérů, zejména z okruhu nové vlny, ale větší příležitosti před kamerou dostal teprve počátkem 70. let: duševně rozpolcený manžel Mathieu v psychologické studii M jako Mathieu; bývalý milenec půvabné ženy (Romy Schneider), žijící s postarším bohatým obchodníkem (Yves Montand), v lyrickém psychologickém dramatu César a Rosalie; knižní vydavatel Axel, do něhož se zamiluje mladičká spisovatelka v dramatu Néa.

Ačkoliv nejčastěji ztělesňoval senzibilní, psychicky nevyrovnané postavy milovníků, nevyhýbal se ani komediální poloze, jak o tom nejlépe svědčí úloha bisexuálně orientovaného Fernanda, který sdílí nekonvenční domácnost společně s dalším mužem a dívkou v milostné komedii Proč ne?. Příležitostně se vracel také k divadelní činnosti, v roce 1982 účinkoval na jevišti Théâle;tre Montparnasse ve hře Harolda Pintera Zrada a v roce 1985 slavil úspěch po boku Miou-Miou v dramatu La musica, inscenovaném v divadle Rondo-Point.

Čeští diváci znají Samiho Freye zejména ze snímku Angelika a král (1966), v němž ztvárnil krutého perského vyslance Bachtiary Beje, nebo z filmu D´Artagnanova dcera (1994), kde ztělesnil Aramise. V roce 1972 byl hostem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.

» Filmografie na IMDb