Robert Hoffmann
Rytíř de Lorraine (Markýza andělů, Báječná Angelika)
Robert Hoffmann se narodil 30. srpna 1939 v rakouském Salzburgu. Po dokončení studií na místním gymnáziu nastoupil na obchodní akademii. Po krátkém pobytu ve Švédsku odcestoval do Paříže, kde začal studovat herectví. Mezitím si přivydělával jako model a natáčel krátké propagační filmy. Svou první výraznou roli získal v dobrodružném snímku Angelika, markýza andělů, v němž ztělesnil rytíře de Lorraine, přítele králova bratra usilujícího o život hraběnky de Peyrac. V témže roce účinkoval v seriálu Dobrodružství Robinsona Crusoe, který byl vysílán ve většině evropských zemí a okamžitě ho vynesl na vrchol popularity.
V roce 1966 byl angažován do italského koprodukčního filmu Olověná střela (Una ráfaga de plomo) režiséra Paola Heusche, který se natáčel nedaleko egyptské Káhiry. Koně pro natáčení zapůjčil jeden z nejbohatších a nejmocnějších mužů v kraji. Filmařům obstarával nejen výborné jídlo a pití, ale chránil je zároveň i před útoky Berberů, kteří si nepřáli, aby se na jejich území natáčel nějaký film. V následujícím roce si Hoffmann zahrál po boku Klause Kinského v akční komedii Ad ogni costo (Top Job). "Natáčeli jsme scénu, v níž mě Kinski škrtil," usmívá se dnes Hoffmann při vzpomínce na natáčení. "Už při zkoušce mě tiskl tak pevně, že jsem málem chcípnul. Řekl jsem mu, aby tolik netlačil, že je to jen film. Na to Kinski zabrblal jen to svoje ano ano. Když jsme pak natáčeli scénu naostro, stiskl mě zase tak pevně, až jsem začal modrat a málem omdlel. Poté mě ještě musel položit do auta na zadní sedadlo. Když pak režisér Montaldo zvolal "cut", vyskočil jsem z auta a praštil jsem ho vší silou do obličeje."
V roce 1968 přišla nabídka na účinkování ve filmu 24 hodin ze života jedné ženy (24 Stunden aus dem Leben einer Frau), natočeném na motivy slavné novely Stefana Zweiga, v němž ztvárnil rakouského vojáka, který prožívá milostnou aféru s jednou postarší Francouzkou. Následoval dvojdílný dobrodružný velkofilm Boj o Řím (Kampf um Rom) režiséra Roberta Siodmaka, v němž si zahrál po boku známých hvězd Orsona Wellese a Laurence Harveye. Z dalších filmů natočených do konce 60. let stojí za zmínku pouze italské thrillery Tajemství mladé vdovy (1968, Das Geheimnis der jungen Witwe) a Exzess (1969, v Německu známý jako Vražda v černém cadillacu), který se téměř celý natáčel v Hollywoodu. V něm si Hoffmann zahrál po boku slavné herečky Dorothy Malone. V letech 1968 a 1969 byl Robert Hoffmann oceněn soškou Otto, kterou udělují čtenáři časopisu Bravo nejoblíbenějším umělcům roku. Ocenění si získalo jméno po celém světě a mnohými je srovnáváno i s takovými cenami jako jsou Oscar, César, Emmy a Grammy.
Když se dnes zeptáte Roberta Hoffmanna, proč nenatočil nějaký italský western, ačkoliv k tomu byl typově předurčen, odpoví vám, že kdysi udělal obrovskou chybu: "Odmítl jsem scénář k filmu "Bůh odpouští, já ne!" Tehdy jsem byl u stejné agentury jako Terence Hill a Bud Spencer, ale nabídku na účinkování v tomto filmu jsem dostal jako první. Měl jsem ale v živé paměti úpadek sandálových filmů, mnoho lidí bylo v Římě bez práce a myslel jsem si, že podobně to dopadne i s westerny. A tak jsem nabídku odmítl. Byla to obrovská chyba, neboť tenhle film slavil světový úspěch."
V roce 1971 natáčel italsko-španělskou komedii Le calde notti di Don Giovanni. Když seskakoval ze zdi na hřbet koně, přivodil si těžké zranění stehenní kosti. Poté, co madridští lékaři zvolili nevhodnou léčbu, začala tkáň odumírat a hrozila amputace celé nohy. Pomohl mu až profesor Müller z kliniky v Bernu, který provedl několik rekonstrukčních operací a nohu zachránil. Léčba však trvala celé dva roky a pro Hoffmanna to prakticky znamenalo konec italské kariéry.
V průběhu sedmdesátých let se mihl v několika nevýznamných německých produkcích, tu a tam si zahrál také v italském nebo francouzském filmu, ale výraznější role v kvalitnějších filmech už nepřicházely. V roce 1975 si Hoffmann otevřel v rakouském Salzburgu hudební kavárnu. V osmdesátých a devadesátých letech účinkoval v několika televizních filmech a seriálech, např. Rally (1988), ve kterém ztvárnil manažera rally teamu. Po jeho boku stál tehdy italský herec Giuliano Gemma, s nímž se Hoffmann potkal již v Angelice. Naposledy se Hoffmann objevil před kamerou v roce 2004, kdy získal malou roli v německém kriminálním filmu 21 Liebesbriefe (21 milostných dopisů). Robert Hoffmann mluví plynně anglicky, francouzsky, italsky a španělsky, účinkoval přibližně v 60 filmech a seriálech.
Použitá literatura:
- Interview mit Robert Hoffmann (cit. 13.4. 2010). Dostupné z: http://www.terrorverlag.de/events/hoffmann/interview/index.htm.
(Autor článku - Zatinka, vytvořeno 12.4. 2010)
